Někdy píšu každý den v kuse, jindy mám i přes měsíc pauzu, záleží na náladě a kreativitě, která mi poslední dobou proklouzává mezi prsty. 

Může se stát, že se vrátím k již napsaným větám a něco tam poupravím, většinou věkový nesouhlas některých postav, chyby v pravopisu (v českém jazyce jsem tak akorát prolezla), vlastnosti a dovednosti atd. například jméno hlavní postavy bylo jiné, než které tam je teď a tak jsem celou knihu o asi 180ti stran přepisovala, nebo charakter jeho rodiče měl taky být úplně jiný. Upřímně zapomenu třeba detaily, co měla nějaká postava naposledy na sobě, když se vrátím po delší době ke psaní a proto jí sem nedávám postupně ale naráz, až ji celou během chvilky přečtu a zkontroluju.

Kdysi mi strašně pomáhalo něco psát a odpoutat se od reality, když se v ní něco nepovedlo. Neříkám, že je to dnes se psaním jinak, ale všímám si, jak na ten příběh pospíchám. Situace v druhé knize jsou krátké a chybí v ní detailnější popis, takže počítám, že mám ještě co doladit, včetně napsání zbytku příběhu. Taky vím, že jsou jendotlivé kapitoly strašně dlouhé a v druhé knize to zkusím postupně zlepšit kde to jen půjde. Už teď mažu každou větu, která zbytečně prodlužovala monology nebo dialogy postav.