~mélancolique fou~

„A přec jedenkrát budete, není zbytí, 
jak tohle svinstvo plné much, 
vy, hvězda očí mých, vy, slunce mého žití, 
vy, vášeň má i strážný duch!" 

„Pak rcete, kráso má, těm červům, kteří v šeru
polibky žrát vás budou dál, 
že božskou podstatu i tvar svých lásek věru, 
ač dávno tlí, jsem uchoval!" 

(Úryvky z básně Zdechlina, Charles Baudelaire)

~~~

Kdo jsem? 

Jsem hádanka. Lidská hádanka, která ztratila veškeré naděje na to, že ji někdy někdo rozluští. I ty se můžeš pokusit pochopit strukturu mé osobnosti. Ale dokud v ní já sama nenacházím nic než tolik otazníků a neznámých, nikdy ti to nebude dávat větší smysl. Možná jsem rovnice, která nemá žádné řešení. 
Možná jsme všichni příběhy, které se právě čtou... 

Co mám ráda? 

Hodně věcí mám ráda už jen proto, že jsem člověk. Hodně věcí považuji za něco, co mě baví, protože jako člověk musím mít nějakou činnost, která by zaplnila ten pomíjivý čas, jenž nám byl pro život na Zemi vymezen. 
Plamínek svíčky vytrvale plápolá a nepřestane, dokud svíčka nedohoří. Dokud ji oheň nestráví. Záleží jen na nás, jak s tím časem naložíme. 

Pokud by vás zajímalo něco víc, neváhejte se ozvat do soukromých zpráv. 

~~~

„Každý máme ve svém nitru nějakou příšeru; každý máme ve své nitru i někoho svatého. Otázkou je, kterého z nich živíme víc a který toho druhého přemůže." 
(Josef Weber, Vypravěčka)

„Nakonec litujeme nejvíc těch věcí, které nikdy neuděláme." 
(Stella Careyová, Všichni jsme utkáni z hvězd)