Antares Jordan

Zdravím, ano, žiju. Bylo toho teď docela dost a popravdě, položilo mě to. Ale teď jsem (snad na delší dobu) zpátky. Z Podob vzdoru je venku první polovina, ta druhá  přistane postupně během léta. K dopsání mi chybí už jen jediná kapitoly, jinak je příběh kompletní. Nemusíte se ale bát, že to Podobami končí, právě naopak. V hlavě se mi už rodí další a další příběhy a nemůžou se dočkat, až spatří světlo světa na papíře. Více se dozvíte, až nastane ten pravý čas.
          
          Novou kapitolu Podob očekávejte zítra v devět. A radši se zazásobte kapesníčky.

Dneska jsem vydala ten asi nejrychleji napsaný příběh. Takovou rezonančku, kde v hlavní roli hraje rozpor mezi mladou dívenkou a fungováním světa. Včera mě při zpáteční cestě domů prázdnými ulicemi posedla můza a nenechala mě vydechnout, dokud jsem to všechno nehodila na papír a nenaplánovala publikování (což je skvělá funkce, člověk na to nemusí pak myslet, jen čtenářům nepípne upozornění, že vyšlo něco nového). Snad si čtení užijete.
          
          Tady ji máte: https://www.wattpad.com/1396184606-filosofick%C3%A9-%C3%BAvahy-a-jin%C3%A9-kraviny-zvuk-ticha

Krásný podzim! Dnes ráno jsem zveřejnila Prolog mého nového příběhu. Vám, kdo už jste četli sérii Breaking jistě nemusím Anthonyho, Amber ani Amelii představovat, znáte ale nejstarší ze sester Alicii? Zajímá vás, proč je ke svým sourozencům tak odměřená? Prolog vám jistě napoví.

Krásné deštivé pondělí. Léto se blíží mílovými kroky (i když to zrovna dneska tak nevypadá), uzavírají se známky a brzy se všichni rozprchneme do světa, nebo alespoň do rozličných koutů naší krásné vlasti.
          
          Jak si někteří z vás všimli, můj Instagram i facebook přestal být tichým místem a začínají se na něm objevovat zajímavé příspěvky. Těšit se můžete na zajímavé myšlenky a občas i nějaké to poodhalení toho, co chystám. Odkazy najdete v biu na profilu.
          
          Dnes ovšem vychází poslední pravidelná glosa. Zdroje se vyčerpaly a psaní dalších vyžaduje čas. Těšit se ale můžete na pár delších příběhů. Vzpomínáte si ještě na Antonyho, Amber a Amelii? V jejich příbězích nebylo zdaleka vyřčeno vše a v konceptech se ukrývá souvislý příběh jejich životů. Pokud to půjde dobře, mohl by začít vycházet na podzim, držte mi prosím palce.
          
          A abych vás neochudila o zmíněnou glosu, mimochodem poslední z autorského čtení na školním festivalu, najdete ji tady: https://www.wattpad.com/1335543409?utm_source=ios&utm_medium=link&utm_content=share_writing&wp_page=create_on_publish&wp_uname=AmaziliaColibri13&wp_originator=REx1gh5h2Gw4eq%2BFULqQK8ws9rJGITMuwHDpZFcyA3CXcxbZmWDEsQ9xf4ry42XbAa1FzB2dtdsoN7tCqEFmfUCym6W5%2BBhK%2FQbNPmtBeJMlgxoD0Ya%2FMWhRgrU%2FCwLA

Krásné pondělí. Přiznávám, že jsem váhala, zda dnešní příběh zveřejnit. Svěřila jsem se kamarádce a dala jí ho přečíst. Podpořila mě, abych ho publikovala. Aby si ho mohly přečíst především dívky, které prožívají něco podobného, že v tom nejsou samy. Že nejsou divné ani přecitlivělé. Že se to stává. Může to mít spoustu rozličných příčin, některé lze odstranit snadno, jiné vyžadují čas a odbornější pomoc. Hlavní je se nevzdat.
          
          Povídku najdete tady: https://www.wattpad.com/1339059962?utm_source=ios&utm_medium=link&utm_content=share_writing&wp_page=create_on_publish&wp_uname=AmaziliaColibri13&wp_originator=zuV3z6rlL03ktx552CF60quPIF9nxOsRtvw8tVOUbNO79Z2r17oAtbemOha0F5hDKe0p2p3E%2F5ufGCOiMCu7FmM%2FNDFIJlE%2B7Xl1WSoiOgrDOvDa090iUX%2FqD%2FuLuYM%2F 

Naše škola každoročně pořádá festival s názvem Všemi směry a letos bylo jedním z bodů programu i autorské čtení. Na svých 15 minut slávy jsem si přichystala 5 glos, některé z nich jsou již publikované (Dvojí metr vykání, Koukej se před sebe a Děláš to špatně)
          
          Čtvrtá s názvem Lepší svět, které bylo i tématem celého festivalu vychází právě dnes a přečíst si ji můžete tady: https://www.wattpad.com/1344953012-filosofick%C3%A9-%C3%BAvahy-a-jin%C3%A9-kraviny-lep%C5%A1%C3%AD-sv%C4%9Bt
          
          A mě by zajímalo: Jaký je podle vás lepší svět?

Pěkné pondělí. Skončil semestr a včera byl den matek, takže moje maličkost balancuje mezi radostí a depresí. To proto, že se mi ozvala ta největší a nejhlubší rána v životě - moje máma a důvody, proč ji nesnáším a stydím se za ni. Trápí mě to, mnohem raději bych měla mámu, které se nemusím bát, jestli mě zase neseřve a nezfackuje, které se můžu s čímkoliv svěřit, aniž bych se bála, že to bude rozebírat s každým, koho potká a pro kterou budou moje zájmy a potřeby stejně důležité jako ty její a slovo kompromis nebude znamenat uděláme to po mém. Štve mě, že je moje máma sobecká a arogantní. A tomu je i věnována dnešní úvaha.
          
          Ke které se dostanete tudy: https://www.wattpad.com/1314745252-filosofick%C3%A9-%C3%BAvahy-a-jin%C3%A9-kraviny-dopady-toxick%C3%BDch

Krásnou středu. Tak přesně takhle to dopadá, když člověk neumí říct ne, je zavalenej prací a zapomene i postnout glosu...
          
          Ta dnešní se týká spěchu a davu lidí. A taky tramvají, což umí být pěkně vražedný kombo hlavně pro citlivé introverty.
          
          Proč? Čti tady: https://www.wattpad.com/1313412816-filosofick%C3%A9-%C3%BAvahy-a-jin%C3%A9-kraviny-koukej-se-p%C5%99ed

Můj semestr se blíží ke (snad) zdárnému konci. Čas je teď víc než kdy jindy vzácná komodita, se kterou bychom měli nakládat s rozmyslem. Nějakou jeho část určitě věnovat úkolům, něco přátelům a nezanedbatelnou část věnovat sobě. Svým zájmům, odpočinku a péči o sebe sama. Není to vždy lehké a často musíme na něco říct ne. A o tom je dnešní povídka. Někdy je člověk musí volit mezi časem na sebe a vztahem.
          
          https://www.wattpad.com/1314754706-filosofick%C3%A9-%C3%BAvahy-a-jin%C3%A9-kraviny-kdy-je-%C4%8Das-%C5%99%C3%ADct

Teď jsem si všimla, že jsem to včera nepostla… Tolik k mému volnému času ke konci semestru… Zabte mě…
          
          Krásné svatojiřské a taky poslední dubnové pondělí. Přiznávám, že mi hodně vadí lidi, co si vozí svoje zadky úplně zbytečně autem do centra Prahy, ačkoliv naše krásná metropole má jednu z nejhustších sítí v Evropě, možná i na světě. Spousta z nich nadává, že jsou všude zácpy a nemalá část z nich pak ve snaze srazit nahnané zpoždění zbytečně riskuje. Nebo prostě a jednoduše nedávají při řízení dostatečný pozor.
          
          Glosa tu: https://www.wattpad.com/1299778439?utm_source=ios&utm_medium=link&utm_content=share_writing&wp_page=create_on_publish&wp_uname=AmaziliaColibri13&wp_originator=KYpy%2B1ET3CEwzvAJ1lurdFWUdoIID2sPakH%2B1Hw%2Bm5VjHOEsBcEFc6KzrUyf7dgLQgWBbCO0CoE1IRS3zpP3Vok0atEB7pZt1tZQ17Td9LehUTulUu%2By0vhy%2Bxxr7BTf