Lituji /w Nejfake

6.kapitola

Už jedeme asi tři hodiny a první zastávka pořád nikde. V naší dodávce nás sedí šest. Já, Nejfake, Natyla, Kea, Lukefry a za volantem je Patrik. Já a Natyla posloucháme písničky z její MP3 a ostatní jsou na mobilu. Jedeme ještě nějakou dobu, když najednou zepředu slyšíme Patrikův hlas.

,,Jsme tady!"

Patrik zastaví dodávku u zadního východu kina a hned za námi zastaví i druhé auto. Vystoupíme a jdeme dovnitř. Cestou do sálu slyšíme řev fanoušků, kteří nás viděli přijíždět. Jen co vejdeme dovnitř, youtubeři se už hrnou k plátnu a natáčí vlogy. Moc jsem v nich být nechtěla, zvláště když by se určitě objevily komentáře, kdo jsem. Rozhlédla jsem se po sále a všimla si, že je vzadu malý balkonek. Nechala jsem tam ostatní youtubery a vydala se sama na průzkum. Na chodbě jsem šla po schodech nahoru, úzkou uličkou a za pravým rohem jsem našla vchod na balkonek. Bylo tu pár starých dřevěných židlí. Jednu jsem si vzala a donesla ji k zábradlí. Sedla jsem si a podívala se dolů. Pode mnou mohlo být něco přes tři metry. U plátna ještě pořád natáčeli kluci. Jak na malé kamerky, tak na mobily. Jen Natka nenatáčela, ale neustále pobíhala po pódiu od jedné kamery ke druhé a dělala vtipné obličeje. Musela jsem se nad tím pousmát. Po chvíli jsem už šla dolů. Když jsem přišla k Nejfovi, objal mě kolem ramen.

,,Tak co, půjdeš se mnou na pódium?"

,,Jo."

Uběhlo pár minut a lidé se tlačili do sálu, aby získali nejlepší místa. Vypadalo to jako apokalypsa. My jsme byli naštěstí schovaní v zákulisí a čekali, až to začne. Netrvalo dlouho a stalo se tak. Patrik jako pokaždé celou akci moderoval a ke všem videím a youtuberům měl několik připomínek a zajímavostí. Potom každý youtuber přiběhl k Patrikovi a měl několik slov o svém videu. Když jsme byli s Nejfem na řadě, byla jsem docela neklidná. Co když to zvorám?

,,A teď přichází... Nejfake!" zakřičel Patrik a všichni začali řvát a tleskat. Nejfake vyšel ze zákulisí a vyběhl na pódium. Když jekot utichl, začal mluvit.

,,Ještě než začnu mluvit o svém videu, chtěl bych sem pozvat jednu, pro mě moc důležitou osobu, která mi moc pomohla s videem, moji přítelkyni Aničku!" zase strašný hluk a tleskání. Otevřela jsem dveře a proběhla uličkou mezi sedadly a zdí, až k Nejfovi, kde jsem se konečně zastavila a mohla se podívat na jeho fanoušky. Tolik lidí jsem tu opravdu nečekala. Sál byl úplně plný a potlesk nepřestával.

,,Chtěli bychom vám říct, že naše video, které jsme spolu natočili, se jmenuje Přítelkyně a je o tom, jak to spolu zvládáme, o našich shodách a neshodách a jak to s námi teď je. Doufám, že si ho užijete a zatím ahoj!"

,,Ahoj!" zakřičela jsem taky do mikrofonu a s Nejfem jsme seběhli z pódia. Byl to naprosto úžasný pocit. A teď pomyšlení, že takhle to bude ještě asi patnáctkrát v následujících týdnech. Po pár dalších výstupech už začalo představení a všichni youtubeři se přesunuli na balkonek, aby mohli sledovat to, na čem pracovali v posledním měsíci. Všechna videa se mi moc líbila a podle potlesku bych řekla, že lidem v sále taky. Když začal Nejfův film, byla jsem trochu nervózní, ale pak jsem pochopila, že můj herecký výkon není až tak strašný.

Po promítání byl čas na podpisy a fotky. Youtubeři se rozmístili po kině, aby ostatní měli dost prostoru na focení. Já šla pochopitelně s Nejfem a sedla si na okraj pódia. Dívala jsem se na všechny ty lidi, kteří byli ochotní stát i patnáct minut, aby se protlačili dopředu a vyfotili se se svými vzory. Dokonce za mnou přišlo pár holek okolo patnácti let, jestli se s nimi nevyfotím. Souhlasila jsem a za chvíli už odcházely s úsměvem na tváři a mým podpisem v deníčku.

Za hodinu už se vše blížilo ke konci a já jsem si šla odskočit. Když jsem vycházela ze záchoda, šel proti mně Patrik.

,,Ahoj, v tom bráchově filmu jsi byla hvězda," promluvil, až když byl úplně u mě.

,,Díky," řekla jsem a chtěla odejít, ale Patrik mi zatarasil cestu.

,,Víš, musím se ti přiznat. Moc ten váš vztah nechápu. Ty jsi s ním, sama pořádně nevíš proč a on ani nechce, abys viděla, jak vypadá."

,,Patriku, já nevím o co se snažíš, ale..."

,,Pššš. Já chci jen říct, že máš na lepší kluky," dořekl a přitáhl si mě do dlouhého polibku. Chtěla jsem se mu vytrhnout, ale bohužel mě přimáčkl ke zdi a chytl mi ruce nad hlavou. Když se odtrhl, aby se nadechl, sebrala jsem zbytek síly a rychle se mu vytrhla. Rozběhla jsem se chodbou pryč, ale něco mě donutilo zastavit. Nejfake. Bylo mi jasné, že to celé viděl. Otočil se a běžel pryč. Patrika jsem nechala stát za mnou a běžela jsem za ním.

,,Nejfe, počkej! Tak to není!" křičela jsem na něj a pomalu ho dobíhala. Když jsem byla až u něj, vzala jsem ho za loket a zastavila ho.

,,Nejfe. Není to tak, jak to vypadá."

,,Jo? Já mám takový pocit, že jo."

,,Prosím, vyslechni mě."

,,Ne. Věřil jsem ti, ale ty jsi to celé pokazila."

,,Já to pokazila? Fajn! Lituji, že jsem tě poznala!"

,,Já lituji, že jsem se do tebe zamiloval!" zařval na mě přes celé kino. Tohle bolelo. Hodně. Po tváři mi sklouzla slza velká jako hrách. Už kolem nás stáli ostatní youtubeři a sledovali to.

,,Myslím, že bys měla odjet," řekl a odešel. Nechal mě tam jen tak stát s ostatními. Mířila jsem si to rovnou k naší dodávce a vytáhla jsem z ní svůj kufr a kabelku.

,,Anni! Prosím neodcházej," přemlouvala mě Natka, ,,jestli chceš, můžeš se mnou spát v pokoji, až budeme na hotelu."

,,Ne, promiň. Já musím odjet. Nic ve zlém, ale tady už nechci být ani minutu."

,,Ale kam teda půjdeš? To chceš jet teď domů?" Pravda, bylo už něco po desáté večer a v tuto dobu by autobusy nemusely být úplně bezpečné.

,,Asi půjdu k babičce. Bydlí nedaleko." Lež. Lhala bych vždy, jen aby mě už ostatní nechali být.
,,No tak dobře, ale dávej pozor," řekla a objala mě. Vzala jsem si kufr, kabelku jsem si hodila přes rameno a vydala se vstříc městu, které jsem vůbec neznala a navíc ještě potmě. Za pár minut jsem narazila na hotel, tak jsem se tam rozhodla přespat a ráno jen autobusem domů.