Converse Girl

#1 - Vínové s bílými tkaničkami

Ten den mě můj bratr vzbudil v osm hodin ráno. Dříve než cokoliv jiného jsem ho seřvala, proč mě budí v sobotu v tuhle hodinu a nenechá mě vznášet se na fialovém mraku do Země snů. Jen nezaujatě pokrčil rameny a prohlásil, že sám si jít kopat s míčem nemůže a ačkoliv já jsem se do toho míče častokrát ani nedokázala trefit, stále budu schopnější než sloup.

Po pár minutách přemlouvání, několika minutách mytí a hodině připravování jsem mohla vyrazit. Vzala jsem si sportovní bundu a vínové conversky, na nichž jsem si ale musela značně povolit tkaničky, protože jsem měla nohy plné puchýřů kvůli novým lodičkám, které jsem předchozí den měla v divadle.

Nedaleko našeho domu bylo hřiště, na které jsme s bratrem vyrazili. Cesta byla plná nadávek a výkřiků, jak jsme jeden druhého mlátili do ramene a shazovali do trávy. Na sobotní ráno jsme byli překvapivě plni energie.

Když jsme přišli na místo, půlka hřiště již byla zabraná dvěma kluky, takže jsme se museli uskromnit a ponechat si pouze druhou půlku. První jsem šla do brány já a můj bratr se snažil kopnout míč tak, abych ho nechytla. Celkem se mu to i dařilo.

A pak přišlo na řadu střídání a stalo se to. Můj bratr se postavil do brány, já udělala pár kroků od míče a rozeběhla se k němu. Vší silou jsem do něj kopla. Nebo jsem se o to alespoň pokusila. Má noha se ale jako obvykle nestrefila a já veškerou svou sílu dala do kopnutí, které zasáhlo tak akorát vzduch. Onen silný výkop zapříčinil můj pád, jehož zvuk se rozlehl po celém hřišti. Bohužel, to nebylo to nejhorší.

Díky mým hodně povoleným tkaničkám mi bota odletěla z nohy, proletěla vzduchem... a přistála přímo na hlavě blonďatého kluka, který se svým společníkem zabíral druhou polovinu hrací plochy.

A takhle nějak vypadalo mé seznámení s ním. A s jeho bratrem.

Muhehe, vím, že teď to vypadá jako nějaký divný klišé, ale nebude... :D