Mooc vám děkuji za vaši podporu u básniček a hlavně i u Dark life.
Opravdu jsem takovou čtenost nečekal. Moc mě to potěšilo. :)
Dnes je tady básnička kterou bych chtěl věnovat adommygraf33 :)
Myslím, že se ti to bude líbit.
Zatnul pěsti. Znovu se podíval dolů.
Jak dlouho neviděl město a rodnou stodolu.
Daleko za městem stojí na okraji mostu.
Nestihl napsat ani rozlučnou poštu.
Zatnul zuby. Znovu pohlédl do hlubin údolí.
Už chtěl být dávno mrtvý a teď se bojí.
Pod ním údolí, hluboké až příliš.
Když ho přemlouval, řekl mu:"To se mýlíš!"
Teď tu stál, jak sám chtěl.
A hlas matčin mu v hlavě zněl.
Hluboce si povzdechl a křečovitě zavřel oči.
Přece to už stokrát řekl, že tam skočí!
Už nemohl pokračovat.
Takhle už dál ne!
Zbývalo mu jen blíž k mostu nakračovat.
Nechtěl práce zadané.
Suše polkl a z oka mu vytekla slza.
Jako hrách se kutálela po tváři, až spadla do hlubin údolí.
Ne. Už nikoho teď nezná.
Už musím. Teď už se nebojím.
Volně se odrazil od římsy a z hrdla se mu ozval zvuk.
A dál... dál už žádný hluk.
ČTEŠ
Básně
PoetryTato série básní bude začátek mých příběhů. Básně jsou různé, společně se vydáme ke zvířatům, ale i do hlubin země: do metra. Společně budeme řešit záhady života a smrti. Společně zde vyhledáme básně legrační i smutné a hluboké. Doufám, že se vám b...
