Description
"My se snad známe?" zeptal se mě se zadumaným výrazem. "Nepřímo..." odpověděla jsem. Neustále mě sledovaly ty dvě oči. Nádherně modro-šedé. Bylo v nich tolik arogance, ale i citu a křivdy. Ne jako když jsme se viděli poprvé. V Chroptící chýši. Tehdy měl v očích i utrpení, způsobené mozkomory. Šílenství a touha po pomstě, po které toužil dvanáct let. Ale jako teď měl i tehdy takové ty jiskřičky v očích. Asi bych spíš měla říkat bude mít. Moje vzpomínky se nestaly. Ne se mnou. Nerodí se jiné mudlovské děvče, které to všechno prožije s Harrym a Ronem. "Tak hezkou holku bych si asi pamatoval..." pohlédl mi do očí. Nedivím se, že mohl mít každou dívku. Jen by mě zajímalo, jak přijde ke všem těm tetováním. "Mě si pamatovat nemůžeš. Mám nejistý původ... " nejistý a také možná nečistý. "Je mi jedno, jaký máš původ. I kdybys byla Voldemortova nevlastní, mladší sestra, je mi to jedno... Protože myslím, že jsi zajímavá bytost..." kdybys jenom tušil, jak blízko jsi pravdě, ty můj pejsku...
Prolog
