I.

Život je krutý.
Jde ruku v ruce s bolestí a utrpením.
To jsem poznal už tehdy, když mi osud nemilosrdně sebral štěstí.
Nikdy jsem nebyl typ který se chodil vyplakat mamince na rameno. Jsem spíš ten, který veškerou svou prožitou bolest promítá do komunikace s okolím a je tak častokrát těžké se mnou vycházet.
On byl ale odhodlaný a vytrvalý, byl někdo, kdo ve mně opět vzbudil záblesk světla, který mě motivoval k životu.
Nakonec ztratil ten svůj.

Buďte prosím shovívavý, jde o můj první příběh^^
Je velmi krátký, ale jsem docela spokojen^^
Tak užívejte :D