1.část

"Mám tě rád Emily," objal mě.
"Pamatuj, žádný city," zvedla jsem ukazovák, snažila jsem se napodobit Ashtona.
"Na to už je trochu pozdě," odpověděl.
"Cože?" zeptala jsem se.
"Nic, neřeš to," řekl.
"Ale já chci," naznala jsem.
"Drž se ode mě radši dál, nemusí z toho být nic dobrého," odpověděl a šel do domu.
Luku, ty jsi jeden velký otazník. A já tě musím dostat ze své hlavy, nemůžu tě tam dál mít já nemůžu, prostě ne.