Prolog

~„Ne, ne, ne to ty to tady nechápeš" přerušila jsem ho „Byla jako moje máma" šeptla jsem „Byla moje máma!" otřela jsem si slzu z oka „Blíž jsem k nikomu nikdy nebyla a to to ani nebylo realný" zprudka jsem se nadechla „Ty malý holky o kterých mluvila Shuri. To jsem já hmm. Teď, teď se mi podívej do obličeje a řekni mi že to nebylo reálný nebo řekneš něco lepšího? Ne?" byla moje máma nic jinýho~

ff. Peter Parker
občas není potřeba nic