prolog + obsazení

Finnian Walsh se nikdy necítil sám. Pokaždé když potřeboval ujistit, že stojí za to držet hlavu nad vodou a nevzdávat urputný boj sám se sebou, stačilo se jen otočit na druhý bok nebo vytočit číslo na pevné lince v kuchyni.
Jenže jednoho dne bylo vedle Finniana prázdno a číslo na které nespočetněkrát volal a které měl prakticky vryté v paměti, bylo nedostupné.
Ten den jakoby tápal v černo černé tmě, neschopný uzřít cokoliv, co by napovídalo kam Laoise zmizela.

(c) -tragicway, 2020