Prolog

Povídka se pokouší napodobit náměty Sapowskeho sbírky Poslední přání, přičemž nezapomíná ani na herní mechaniky Divokého honu. Inspiruje se pohádkou o Šípkové Růžence, přetváří ji a umísťuje do nelítostného Zaklínačského světa.

Geralt prchá od Yennefer, už má Vengerbergu plné zuby a ujíždí vstříc svobodě. Nedostane se však daleko, aniž by ho nepotkalo nějaké další dobrodružství a lidé si nežádali jeho služeb. Do cesty se mu připlete mladý šlechtic a zarostlé ruiny, jež ve svých útrobách údajně vězní zakletou urozenou krásku. Tahle výprava nejspíš nebude procházka růžovým sadem - už jen pro to, že kol zdí se nevinou růže, ale šlahouny archespory...