🌹; new school

Rukama jsem se opíral o zábradlí mostu. Přemýšlel jsem jestli si vzít život, u toho jsem se díval dolů na projíždějící auta. Přesunul jsem svůj zrak na moje zjizvené ruce po sebepoškozování, nebyl jsem na to vůbec pyšný, ale dokázalo mě to na chvíli utěšit.
"Jak jsem se vůbec ocitl v této situaci?" Zeptal jsem se sám sebe. "Jungkooku. Vzpamatuj se. Je ti teprve šestnáct a už přemýšlíš o smrti, kvůli klukovy kterého miluješ." Snažil jsem sám sebe vzpamatovat. Po tváři mi sjeli slzy a přelezl modré zábradlí a zády jsem se otočil k mostu.
Tak mám, nebo ne?

-vguk